|
|
Sezónní vývoj a vertikální distribuce korýšů v hluboké stratifikované nádrži Josefův Důl v Jizerských horách
Adámek, Radek ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Vrba, Jaroslav (oponent)
Vodárenská nádrž Josefův Důl v Jizerských horách prochází složitým obdobím zotavování z antropogenní acidifikace, jehož důsledkem jsou mj. i nepředvídatelná sezónní maxima některých organismů. V posledních letech se jedná o masové namnožení pikosinic rodu Merismopedia (M. tenuissima), které tvoří v některých obdobích převládající složku fytoplanktonu a značně komplikují proces úpravy vody na vodu pitnou. Zooplankton se vyvíjí v souvislosti s ústupem acidifikace a vysazením lososovitých ryb na konci 90. let 20. století. Korýši jsou zastoupeni pouze několika druhy v obvykle malých počtech, převládaly perloočky Ceriodaphnia quadrangula a Holopedium gibberum. O rozmístění jednotlivých druhů filtrátorů ve vodním sloupci této hluboké nádrže nebylo nic známo. Cílem práce bylo popsat sezónní dynamiku a vertikální distribuci korýšů v nádrži Josefův Důl zejména v souvislosti s biotickými faktory prostředí (množství a kvalita potravy, kompetice, predace) a zjistit, zda v letním období dochází k jejich diurnálním vertikálním migracím.
|
|
|
Struktura zooplanktonu v nádržích Jizerských hor v období vrcholící antropogenní acidifikace a zotavování z acidifikace (1992-2011)
Bímová, Tereza ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Seďa, Jaromír (oponent)
Kyselá atmosférická depozice a okyselování půd a vod na zemském povrchu, jako důsledek emisí síry a dusíku do atmosféry, vedly v průběhu minulého století v mnoha oblastech světa k drastickým změnám ve složení povrchových vod a jejich oživení. Došlo ke snížení počtu druhů a biomasy fytoplanktonu, zooplanktonu a bentosu, v případě živočišného planktonu a bentosu i ryb někdy k jejich úplnému vymizení. Na území Jizerských hor bylo působení antropogenní acidifikace vždy kombinováno s vysokou přirozenou kyselostí a dystrofním charakterem vod, způsobenými vysokým obsahem organických kyselin. Přestože od 90. let 20. století došlo v této oblasti k výraznému chemickému zotavení vod z acidifikace, biologické zotavování je oproti změnám chemismu opožděno a je mnohem složitější. Předkládaná diplomová práce je studií sukcese zooplanktonu (korýšů) v horských nádržích Souš, Bedřichov a Josefův Důl po desetiletích silné acidifikace. Biologické zotavení probíhá odlišně v nádrži Souš, která je dlouhodobě vápněna, v nádrži Bedřichov s přirozeně vysokým obsahem organických látek a na Josefově Dole, který je z těchto nádrží největší a nejhlubší a který byl acidifikací nejvíce postižen. Zotavování biologické složky vod je v případě korýšů zčásti překryto jejich přirozeně kyselým charakterem, navíc bylo ovlivněno vápněním...
|
|
|
Ryby a bentos Černé Nisy a jejich kontaminace kovy v období zotavování z acidifikace
Burdová, Lucie ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Slavík, Ondřej (oponent)
Cílem této práce bylo porovnání chemizmu toku Černá Nisa v Jizerských horách na sklonku éry silné antropogenní acidifikace (v polovině 90. let 20. století) a v období současného intenzivního chemického i biologického zotavování z acidifikace, a studium nynějšího oživení Černé Nisy. V průběhu r. 2008 byly sledovány fyzikálně-chemické parametry vody, druhová a věková skladba ryb a kvalitativní a kvantitativní složení makrozoobentosu, který představuje nejdůležitější součást potravy ryb. Zvláštní pozornost byla věnována obsahu toxických kovů (Be, Al, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, As, Cd, Pb, Hg) ve vodě, hlavních zástupcích bentických organizmů a ve vybraných tkáních sivena amerického. Srovnání chemického složení vody s výsledky z let 1994, 1996 a 1997 prokázalo ústup acidifikace, přes sezónní výkyvy chemizmu a stále vysoké množství síranů a nitrátů ve vodě. Tok je od poloviny 90. let osídlen stabilní populací sivena amerického (Salvelinus fontinalis), nepůvodního, dnes dominantního druhu, který je mimořádně odolný vůči kyselosti vody. V současné době se zde nachází také stabilní populace jednoho z původních druhů ryb, střevle potoční (Phoxinus phoxinus). Druhové zastoupení makrozoobentosu ukazuje na mírně kyselý charakter toku, který umožňuje přítomnost organizmů s nižší tolerancí ke kyselosti vody....
|
host ::
RSS.